Knížka o ztracené panence a naději, že se nic na světě neztrácí úplně, jen se mění na jiný příběh. A také o tom, že některé dětské smutky v nás mohou zůstat až do dospělosti, ale nikdy není pozdě je vyřešit. A také o tom, že každý den je takový, jaký ho dokážeme vnímat. 

Knížky Daisy Mrázkové jsou svébytné jak stylem vyprávění, tak ilustracemi. Někomu by se její ilustrace – jen sem tam dokreslované barevné skvrny – mohly zdát příliš abstraktní na dětskou knížku…ale děti umí číst ve skvrnách a tvarech a jejich fantazie se nepotřebuje svazovat přílišnou obrazovou popisností. Někdy je možné to prostě zkusit jinak… Hledat v ilustracích i mezi řádky, co všechno nám příběh může nabídnout.