Společné čtení některých knížek může být mostem mezi světem dětí, jejich způsobem nazírání na svět a světem dospělých, kteří už pozapomněli, jak to měli jako děti. Obzvláště severské autorky tohle opravdu umí. Úvahy o světě, viděné dětskýma očima, nám zase můžou pomoct odpovídat na složité dětské otázky. Hlavní hrdinka Zacharína, která bydlí s rodiči u moře na malém, víceméně opuštěném ostrůvku, má spoustu takových otázek. „Kde jsem byla, než jsem se narodila?“ „Jak může být vesmír nekonečný?“ Je to neodolatelný živel, ve kterém ještě nikdo z „vševědoucích a poučujících“ dospělých nezhasl plamen zvídavosti. Zacharíniny rodiče vám budou sympatičtí svou opravdovostí a uvěřitelností…někdy trpěliví, někdy natvrdlí, někdy unavení a zaměstnaní a někdy podporující a chápaví. Nad to má ale holčička jednu výhodu, hravého a moudrého průvodce Písečného vlka. A víc vám neprozradím, užijte si počtení.